Jako vlastník a pronajímatel domu máte obecnou povinnost udržovat dům ve stavu způsobilém k řádnému užívání po celou dobu nájmu, což vyplývá z § 2257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ). Pokud dům nesplňuje požadavky právních předpisů na bydlení z důvodu havarijního stavu (nevyhovující revize elektřiny a vytápění), je tato Vaše povinnost porušena.

V případě, že dům není způsobilý k užívání a hrozí újma na zdraví či životě nájemce, Vaše odpovědnost za vzniklou újmu by byla dána porušením zákonné povinnosti zajistit bezpečné bydlení (§ 2910 OZ). Aby k tomuto nedošlo, je klíčové aktivně se snažit škodě zabránit. Nejúčinnějším způsobem je zahájit nutnou rekonstrukci. Skutečnost, že nájemce odmítá náhradní ubytování, Vám může pomoci v rámci eventuálního posuzování spoluzavinění škody.

Je nutné písemně oznámit nájemci havarijní stav a nutnost neprodlené rekonstrukce, a současně mu nabídnout náhradní ubytování (Váš byt ve vyšší kategorii) po dobu prací. I bez souhlasu nájemce máte právo provádět úpravy domu, je-li to nezbytné (§ 2269 OZ). V případě, že nájemce odmítne dočasné vystěhování a rekonstrukce znemožní řádné užívání domu po delší dobu, máte možnost mu dát výpověď z nájmu z jiného závažného důvodu (§ 2288 odst. 1 písm. d) OZ), konkrétně kvůli tomu, že odmítl umožnit nezbytnou rekonstrukci domu, která je nutná pro zachování způsobilosti k užívání. Pokud mu byla nabídnuta přiměřená náhrada (např. náhradní byt), může být jeho odmítnutí posuzováno jako spoluzavinění a důvod k výpovědi.

 Výpovědní doba je tříměsíční a začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi (§ 2289 odst. 2 OZ).

Abyste se vyhnuli odpovědnosti a zajistili, že rekonstrukce bude moci proběhnout, musíte se obrátit na soud, pokud nájemce po uplynutí výpovědní doby (nebo lhůty pro vyklizení) dům nevyklidí. Podáte žalobu na vyklizení bytu. Tím přenesete rozhodnutí o oprávněnosti požadavku na soud, čímž si zajistíte právní jistotu a odvrátíte odpovědnost za prodlení, neboť se budete řídit soudním rozhodnutím. Vzhledem k věku nájemce doporučuji veškeré kroky provádět s maximální opatrností a veškerou komunikaci zachovat písemně a prokazatelně.

Pokud by nájemce nakonec náhradní byt přijal, můžete s ním sjednat nové nájemné. Jelikož se jedná o nový smluvní vztah k jinému bytu, můžete účtovat obvyklé tržní nájemné (16.000 Kč), protože nejste vázán původní výší nájemného za dřívější dům (§ 2246 a § 2248 OZ).

Jezdecký klub (spolek) může vykonávat hospodářskou činnost, pokud jde o doplňkovou činnost k hlavní neziskové činnosti. Pokud jde o ustájení koní, jízdu na koních za poplatek a organizování táborů pro osoby, které nejsou členy jezdeckého klubu, tak jde o podnikání a měli byste mít příslušné živnostenské oprávnění - z toho může pramenit to udání, že by mohlo jít o neoprávněné podnikání - výkon činnosti, ke kterému nemáte příslušné oprávnění. Jde o přestupek, za který hrozí od ŽÚ pokuta až do výše 500.000 Kč, pokud jde o výkon živnosti bez příslušného oprávnění, pokud jde o živnost volnou. Jde o maximální hranici a neznamená to, že by měla být udělena v plné výši, záleží na vyhodnocení ŽÚ závažnosti porušení zákona. Také záleží na stanovách spolku, protože ustájení koní by ani nemuselo být podnikáním, ale nepodnikatelskou činností, pokud má jít pouze o pokrytí nákladů.

Z hlediska případných sankcí ze strany FÚ nebo doplatku na daních to závisí na tom, zda jste dosahovali zisku, celkovém hospodaření a u odvodů zda jste vypláceli nějaké mzdy nebo odměny.

Vyplácení spropitného, pokud není zakotveno v pracovněprávních dokumentech, není upraveno právními předpisy a není nárokové. Je to svým způsobem "šedá ekonomika", tedy obcházení zákona (zaměstnavatel jej nezapočítává do vyplacené mzdy a neodvádí z něj odvody, zaměstnanci jej obvykle nepřiznávají v daňovém přiznání), kde se výplaty lze domáhat za pomoci práva jen těžko. 

Zaměstnavatel je z hlediska zákona povinen vyplácet pouze to, co je uvedeno jako mzda v pracovní smlouvě nebo ve mzdovém výměru, je řádně přiznáno a zdaněno. 

Aby bylo možné se spropitného a podílu na akcích úspěšně domáhat, bylo by nutné mít dohodu buď zachycenu písemně nebo prokázat ústní dohodu, což by pravděpodobně bylo možné. Na druhou stranu lze očekávat sankce (případně pro zaměstnavatele i zaměstnance) za nedodržení výše uvedeného, co se týká odvodů a zdanění. 

Doporučuji Vám kontaktovat dotyčnou třídní učitelku, případně ředitelku dané školy a dotázat se, na základě jakého právního předpisu (resp. na základě jakého konkrétního ustanovení) není zřízení a vedení třídního fondu možné.

Nejsem si vědom žádného ustanovení platné právní úpravy, které by zřízení a vedení třídního fondu zakazovalo či znemožňovalo. Vedení třídních fondů (nejčastěji v bezhotovostní formě) je ostatně běžnou praxí na mnoha školách.

Po obdržení podrobnějšího stanoviska ředitelky školy můžete svůj dotaz doplnit – pak bude možné zareagovat na konkrétní argumentaci. Dle mého názoru je nicméně vedení třídního fondu možné, budou-li s tímto způsobem souhlasit všichni zúčastnění (tedy zákonní zástupci žáků i zástupce školy – zde ředitelka školy).

Jestliže zaměstnavatel nenařídil odchod ve 13 hodin a reálný odchod je zaznamenán v 15.48, pak postup zaměstnavatele není správný. Vy jste byla na pracovišti připravena k práci, jde to o čas, který se započítá do pracovní doby. 

V případě, že zaměstnavatel nebude přístupný těmto argumentům, doporučuji obrátit se na místně příslušný inspektorát práce (www.suip.cz).

Co se týče sebevraždy, zná český právní řád v podstatě jediný trestný čin, a to účast na sebevraždě. Konkrétně dle § 144 trestního zákoníku platí, že:

„Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody až na tři léta.

Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti nebo na těhotné ženě.

Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let nebo na osobě stižené duševní poruchou.“

Tohoto trestného činu se tedy dopustí ten, kdo buď a/ jiného pohne k sebevraždě nebo b/ jinému k sebevraždě pomáhá.

Je nutné si uvědomit, že se jedná o úmyslný trestný čin – pachatel tedy musí chtít, aby jiný člověk spáchal sebevraždu a za tímto účelem v něm vzbudí nebo posiluje toto rozhodnutí, případně mu k sebevraždě pomáhá (radou, opatřením věci apod.). Pro získání více informací o tomto trestném činu Vám doporučuji pročíst tento článek:

• https://www.epravo.cz/top/clanky/sebevrazda-z-pohledu-trestniho-prava-vybrane-aspekty-117599.html 

Co se týče možné trestní odpovědnosti českého lékaře, je důležité, jakou lékařskou zprávu byste vlastně potřeboval. V první řadě je tak nutné zjistit, jakou lékařskou zprávu vyžaduje právní řád toho státu, který umožňuje provedení asistované sebevraždy a který jste si vybral.

Pokud by český lékař vyhotovil zprávu, v níž pouze konstatuje diagnózu, shrne dosavadní léčbu a konstatuje infaustní prognózu, mělo by být vše v pořádku. Bude se totiž jednat o zcela objektivní lékařskou zprávu hodnotící Váš zdravotní stav a jeho předpokládaný vývoj. Zajisté nelze dovozovat, že by vyhotovením této zprávy lékař zamýšlel pohnout Vás k sebevraždě či Vám s ní pomoci.

Pakliže byste chtěl českého lékaře maximálně právně „krýt“, bylo by vhodné si od něj předmětnou lékařskou zprávu (objektivně hodnotící Váš zdravotní stav) vyžádat, aniž byste mu sdělil, za jakým účelem tuto zprávu potřebujete. Nebude-li lékaři známo, co hodláte s lékařskou zprávou podniknout, bude jeho trestní odpovědnost zcela vyloučena.

Pokud by však právní řád Vámi zvolené země vyžadoval, aby měla lékařská zpráva charakter doporučení (ve smyslu doporučení asistované sebevraždy), je pochopitelné, že český lékař se bude zdráhat takovou zprávu vydat.

Je nutné si uvědomit, že asistovaná sebevražda (eutanázie) není tabu, o němž by nebylo možné hovořit – jedná se o institut legální v některých zemích – jde proto o téma, které lze diskutovat.

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník